Obsah stránky
Kašperskohorské betlémy
Zcela mimořádnou památkou šumavského betlémářství v Kašperských Horách je starý kostelní betlém – lidová práce z roku 1859, připisovaná místnímu truhláři, řezbáři a muzikantovi Prokopu Mackovi. Od loňského adventu je tento nově restaurovaný betlém celoročně k vidění v kostele sv. Markéty v Kašperských Horách. Výrazně polychromované figury osobitého poněkud rustikálního charakteru, vysoké 60 – 70 cm, jsou řezané jako reliéf z lipových fošen.
Vývojově je tento betlém přechodním typem od archaických deskových malovaných betlémů k betlémům s řezanými plnoplastickými figurami. Betlémské město tvůrce stylizoval do podoby starých Kašperských Hor, jak je lidé znali v polovině 19.století. Snadno tu rozpoznáme místní radnici s třemi barokními štíty a věžičkou uprostřed, kostel s tehdejší barokní kupolí věže, městské brány, měšťanské domy, hrad Kašperk... Jeden z domů má namalovanou destičku pro své číslo popisné, do které je však vepsán letopočet vzniku betlému: „1859“. Údajně se tento betlém stavěl do portálu hlavního oltáře, později do blízkosti kazatelny. V poválečných zmatcích roku 1945 přišel betlém o své hlavní figury, tedy o postavy Svaté Rodiny.
Proto byl později vystavován jen výjimečně a to zejména v místním Muzeu Šumavy. Na doporučení regionální badatelky - německé rodačky Marie Frank a za organizační podpory Muzea Šumavy se tento betlémský soubor vydal v roce 1994 do zahraničí. Stal se totiž jedním z hlavních exponátů mezinárodní výstavy „Jesličky Čech a Moravy“ ve Švábském národopisném muzeu v městě Oberschönenfeld v Bavorsku. Z podnětu dřívějšího duchovního správce P.Tomase van Zavrela v roce 2016 památku restauroval a rekonstruoval místní Truhlářský ateliér Miroslava a Zdeňka Kůsových za dílčí spolupráce řezbáře Vladimíra Vágnera. Předlohou pro chybějící figury se staly fotografie postav nápadně podobného kostelního betlému v nedalekém Zavlekově.
Pro možnost trvalého vystavení v kostele sv. Markéty vyrobili truhláři Kůsovi velkou stylovou skříňovou vitrinu. Svým způsobem tak tento betlém pojali jako vůbec „největší skříňový betlém u nás“. O vzniku tohoto betlému a řezbáři Prokopu Mackovi pojednává povídka profesora kašperskohorské německé reálky a vlastivědného pracovníka Hanse Kollibabeho (1880 – 1950) Řezbářovy vánoce v souboru próz Volksmärlein aus dem Böhmerwalde, Morsak-Verlag Grafenau 1989.
Truhlář, řezbář a muzikant Prokop Mack, jemuž profesor Kollibabe připsal starý kašperskohorský kostelní betlém, býval v Kašperských Horách známou postavou. Některá svá díla signoval, jako například velký domovní kříž dochovaný v místním muzeu nebo kříž ke kropence v poutním kostele Panny Marie Sněžné. Jeho dílem je také oltář pro kapli Panny Marie Pomocné v Červené včetně sošek dvou světců a anděla z 50.let 19.století nebo také zcela originální pětistrunná viola s vyřezávanou ozdobnou hlavičkou v sbírkách Muzea Šumavy. Restaurování vzácného historického Kašperskohorského lidového betlému a zhotovení skříňové vitríny pro jeho vystavení v kašperskohorském hlavním kostele umožnily příspěvky četných dobrodinců z blízka i daleka.
Další velký kašperskohorský betlém najdete jen pár kroků odtud a sice ve výstavní síni v přízemí místní radnice. Toto dílo je výmluvným dokladem toho, že betlémářská tradice v Kašperských Horách i nadále žije a zdárně se rozvíjí. K tvorbě tohoto betlému se spojili v roce 2006 dva místní občané - řezbář a malíř Vladivoj Hrach a truhlář Jiří Brož, kteří na betlému pracují a jej doplňují do dnešních dnů. Hrach náleží bezesporu k nejznámějším betlemářům současné Šumavy. Pro zájemce doma i v zahraničí vytvořil už desítky rodinných betlémů.
Jeho díla najdete nejen v jeho obchůdku na náměstí v Kašperských Horách ale třeba v sakrálních objektech v místě a jeho okolí, mezi jeho nejnovější řezby patří například monumentální Madona Ochranitelka v kostele sv. Markéty nebo sv. Hubert v nové kapličce na Suchém vrchu. Řezbáři se podařilo výtečně navázat na tradice lidového umění, nevyhýbá se ovšem ani tvorbě podle vlastních návrhů, citlivě dává vyniknout struktuře přirozeného dřeva nebo své plastiky opatřuje svou jemně laděnou polychromií v typicky tlumených odstínech. Hrach s Brožem do svého „obecního“ betlému v radnici přidávají každý rok další a další figurky, kulisy či rekvizity.
Betlém je umístěn do velké skříně, široké přes tři metry a postavené na masivním, zdobně tvarovaném stole. Svými rozměry se toto dílo zařazuje mezi největší skříňové betlémy u nás. Známý příběh o narození Ježíška je tady zasazen do noční scenérie hornaté šumavské krajiny se známými atributy města Kašperských Hor jako jsou například hrad Kašperk, místní kostely, další význačné historické budovy a měšťanské domy – slavná radnice, barokní špýchar, pravovárečný pivovar, „modrý hotel“, dům „Bílá Růže“, bývalá solnice, dále výstavné domy - u Madonky, U kašny …, je zde dokonce i jedna z místních kapliček nebo obecní pastouška v popředí. Město oživují také stavení s dodnes většinou živými provozy a činnostmi.
Samozřejmě jsou předvedeny převážně v historizujícím hávu jako třeba řeznictví, pekařství, kamnářství – topenářství, kolářství – autoopravna, kovářská – zámečnická dílna, truhlářství, obchody, hospody a podobně. Betlém má dokonce i dvě mechanické části vtipně znázorňující provoz zlatodolu a sklárny. Popředí na středu dole vyplňuje betlémská stáj s velkými figurami anděla a svaté Rodiny, k níž z obou stran spěchají stejně velcí Tři králové s doprovodem, daráci i pastýři od svých oveček.
V druhém plánu na vyvýšeném stupni je přesvědčivě, ale již v menších rozměrech, vytvořena iluze prostorného kašperskohorského náměstí v době trhu se směsicí těch nejroztodivnějších charakteristických figur a figurek obyvatel šumavského města s jejich profesemi, živnostmi a typickými činnostmi. Ne všichni jsou však ve víru pracovního rytmu, mnozí z těch lidiček se tu jen tak procházejí nebo lelkují. Toto dílo není jen jakousi historickou retrospektivou, ale odráží i aktuální současnost a tak mnozí Horáci mohou v betlému objevovat sami sebe nebo své sousedy či typické a známé osobnosti města. V tom početném komparsu mimo jiné můžeme vidět například dřevaře, lesníky, myslivce, skláře, horníky, vozky s povozy, kupce, hostinské, starostu, učitele s dětmi, faráře, malíře, fotografa, muzejníka… ale třeba i lyžaře a turisty.
Každopádně stojí zato oba kašperskohorské betlémy vidět. Jejich výhodou je skutečnost, že jsou přístupné prakticky během celého roku.
PhDr. Vladimír Horpeniak,
Muzeum Šumavy Kašperské Hory
Foto: Jan Kavale